|
|
Hodnocení míry znečištění vodních nádrží sinicemi metodami dálkového průzkumu Země
NOVÁK, Matěj
Kvalifikační práce se zabývá vyhodnocením znečištění vybraných vodních nádrží sinicemi a řasami pomocí jejich spektrálních vlastností. V práci jsou porovnána data naměřená terénním spektroradiometrem ASD Fieldspec 4 s laboratorně vyhodnocenými daty odebranými in situ. Pro zhodnocení míry znečištění sinicemi a řasami byly vybrány spektrální algoritmy 709/620 a 709/665. Hodnoty spektrálních algoritmů 709/620 a 709/665 vykazovaly těsnou lineární závislost s laboratorně vyhodnocenými koncentracemi fykocyaninu a chlorofylu-a (709/620 s PC a 709/665 s Chl-a) a regresní modely dosahovaly značné přesnosti (R2PC = 0,7339; R2Chl-a = 0,7899). V případě vztahu spektrálního algoritmu 709/665 s TP, PP a PN bylo taktéž dosaženo těsné lineární závislosti. A regresní modely dosahovaly opět značných přesností (R2TP = 0,7273, R2PP = 0,7466, R2PN = 0,7491). To naznačuje, že využití spektrometru ASD Fieldspec 4, potažmo jiných metod DPZ využívajících pro vyhodnocování spektrální reflektanci, nabízí v praxi vhodnou alternativu k vyhodnocování stavu povrchových vod prostřednictvím laboratorního vyhodnocovaní vzorků.
|
|
|
Hodnocení znečištění stojatých povrchových vod zelenými řasami a sinicemi pomocí jejich spektrálních vlastností
LAŠTOVIČKOVÁ, Radka
Tato diplomová práce se zabývá hodnocením znečištění stojatých vod zelenými řasami a sinicemi za pomoci jejich spektrálních vlastností. Jako modelové území pro vyhodnocování byly zvoleny nádrže Hracholusky a Švihov. V těchto vodách bylo znečištění vyhodnocováno pomocí určení koncentrace chlorofylu-a a získáním hodnot odrazivosti jak ze spektroradiometru, tak ze satelitních snímků. Na základě výsledků jsme dokázali určit, že v obou vodních nádržích dochází k vysokému výskytu koncentrace chlorofylu-a, který slouží jako ukazatel míry znečištění povrchových vod. Obecně lze tvrdit, že koncentrace chlorofylu-a roste na místech, kde nedochází k cirkulaci vody. V těchto nádržích se jedná o začátek vzdutí a také o břehy. Výsledky dále ukázaly vhodnost použití dat dálkového průzkumu Země pro hodnocení znečištění velkých vodních ploch řasami a sinicemi.
|
|
|
Vliv ČOV na kvalitu vod v jeskynních systémech Moravském krasu
Poláček, Marek
Diplomová práce s názvem Vliv ČOV na kvalitu vod v jeskynních systémech Moravském krasu se v první částí zabývá legislativou čistíren odpadních vod a popisem zájmové oblasti sběru dat. Dále jsou v první části uvedeny vlastnosti povrchových vod, popis probíhající intenzifikace na povodí Jedovnického potoku. V druhé části jsou uvedena a vyhodnocena data získána během pěti odběrů a porovnána s obdobnými pracemi, legislativními požadavky a normou ČSN 75 7221. V praktické části bylo analyzováno: teplota, volný kyslík, elektrolytická konduktivita, oxidačně redukční potenciál, vodíkový exponent, biochemická spotřeba kyslíku, chemická spotřeba kyslíku, dusičnany.
|
|
|
Hodnocení vlivu krajinné struktury na znečištění povrchových vod v CHKO Křivoklátsko s využitím ArcSWAT
Hanzlová, Markéta ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Innemanová, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá využitím hydrologického modelu SWAT pro hodnocení vlivu krajinné struktury na znečištění povrchových vod v oblasti CHKO Křivoklátsko. Za tímto účelem byly nástrojem ArcSWAT v prostředí ArcGIS vytvořeny hydrologické modely pro tři strukturně odlišná povodí nacházející se v zájmové oblasti. Pomocí těchto modelů byly od roku 2003 do poloviny roku 2014 simulovány koncentrace dusičnanů v povrchových vodách, pro které byla k dispozici terénní měření potřebná pro kalibraci a validaci modelu. Statistické hodnocení modelů se stávajícím uspořádáním krajinné struktury nevykazovalo uspokojující shodu simulovaných hodnot s hodnotami měřenými. Vzhledem k nejistotám zahrnutým v modelu, včetně nedostačujícího množství měřených hodnot dusičnanů, nebylo možné očekávat statisticky přesné výsledky. Po ověření základních modelů bylo důležitým krokem vytvoření modelů nových, které zahrnovaly různé scénáře uspořádání krajinné struktury. Nové varianty představovaly změny využití pozemků zařazených v kategorii orná půda na pastviny nebo na smíšené lesy, a to v oblasti rozléhající se kolem toku do vzdálenosti 250 m a 500 m. Při modelování vlivu jednotlivých scénářů uspořádání krajinné struktury na koncentrace dusičnanů se prokázal pozitivní účinek zatravnění i zalesnění pozemků využívaných jako...
|
|
|
Vývoj kvality povrchových vod na území ČR
Boháčová, Tereza ; Petrtýl, Miloslav (vedoucí práce) ; Kyriánová, Iveta Angela (oponent)
Předkládaná bakalářská práce na téma Vývoj kvality povrchových vod na území ČR má za cíl seznámit čtenáře s historickým vývojem a současným stavem jakosti povrchových vod v České republice. Metodikou práce je vytvoření literární rešerše z dostupné vědecké literatury, kde kromě ní jsou důležitým zdrojem zejména Zprávy o hodnocení jakosti povrchových vod v jednotlivých povodích. V první části práce je stručně popsaná hydrologická síť ČR a základní ukazatelé jakosti vody. Druhá část práce se zabývá vývojem kvality povrchových vod v jednotlivých povodích. Část práce je věnována také legislativním opatřením v oblasti ochrany povrchových vod.
V minulém století bylo znečištění povrchových vod považováno za jeden z nejvýraznějších problémů životního prostředí u nás. Odpadní vody vypouštěné do vod povrchových byly čištěny nedokonale a v mnoha případech nebyly čištěny vůbec. Z tohoto důvodu, a také kvůli intenzivnímu rozvoji průmyslu, byly povrchové vody vystaveny nadměrnému znečištění. K výraznému zlepšení jakosti povrchových vod došlo až po roce 1989, a to zejména díky omezení vypouštění kontaminujících látek, výstavbě či intenzifikaci čistíren odpadních vod a kanalizací. Jakost našich toků byla po roce 1989 více ohrožena hlavně povodněmi v letech 1997 a 2002, kdy docházelo k častým výpadkům čistíren odpadních vod a únikům nebezpečných látek z průmyslových výrob.
Hlavním zjištěním této práce je fakt, že kvalita našich povrchových vod je na mnohem lepší úrovni, než v minulém století. Nicméně je třeba nadále věnovat pozornost menším tokům, které jsou ohroženy vypouštěným znečištěním z obcí, které stále nemají své vlastní čistírny odpadních vod.
|
|
|
Analýza ekonomických a environmentálních efektů kompaktace pracích prášků
Gregorová, Martina ; Vojáček, Ondřej (vedoucí práce) ; Slavíková, Lenka (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá vlivem kompaktace pracích prostředků na životní prostředí. V teoretické části jsou popsány negativní vlivy užívání pracích prostředků a zahraniční iniciativy, díky kterým došlo ke snížení environmentální zátěže. V analytické části je pomocí dotazníkového šetření vyhodnocena informační kampaň zaměřená na změny spotřebitelského chování a dávkování. Snížení spotřeby bylo podmínkou omezení negativních vlivů užívání pracích prostředků. Tržní data odrážející reálný vývoj spotřeby jsou porovnána s očekávaným poklesem. Z výsledků dotazníkového šetření a analýzy tržních dat vyplývá, že změny v chování spotřebitelů byly nedostatečné, a proto byl projekt kompaktace vyhodnocen jako neúspěšný.
|
|
|
Vliv zemědělské činnosti na fyzikálně chemické parametry povrchových vod na Novohradsku
SLAVÍKOVÁ, Lucie
Zemědělství je činnost, která ovlivňuje krajinu. Obsahem práce bylo sledování změn ve složení povrchových vod v modelovém území povodí řeky Stropnice na Novohradsku. Byly sledovány následující parametry: pH, vodivost, dusičnany, fosforečnany, sírany, chloridy, bazické kationty (Mg2+, Ca2+, K+, Na+). Změny těchto parametrů byly monitorovány v období let 2005 ? 2010. Hodnoty vodivosti na horním profilu řeky Stropnice přesahují hodnotu 50 ?S.cm-1. Na dolním profilu řeky Stropnice hodnoty vodivosti nepřesahovaly 175 ?S.cm-1. Na základě výsledků lze konstatovat, že povrchové vody v zájmovém území jsou ovlivňovány zemědělskou činností - nejedná se však o intenzivní formu zemědělské činnosti.
|
host ::
RSS.